Jaké knihy mám na výběr?

Dvanáctiletá Robin žije jen s otcem a dědečkem, protože její matka putuje kdesi po světě na humanitárních misích. Snad i proto se Robin chová spíš jako kluk než jako holka, přátelí se pouze s několika spolužáky a s nimi sdílí jednu velkou vášeň – hiphopový tanec. S podporou dědečka se nakonec dostane na taneční školu a zde potkává svůj protipól – jemného, trochu staromódního chlapce jménem Guido. Jak si ti dva navzájem porozumějí, pomohou a jaký vztah mezi nimi vznikne, to už se dočtete v knize.

Wisty a Whit Allgoodovi jsou obviněni za čarodějnictví. Tisíce patnáctiletých dětí jsou uvězněny na převýchovu. Nový režim zakazuje hudbu, knihy, umění - a také kouzla. V líčení absolutní kontroly nad lidmi připomíná kniha Orwellův román 1984. V hierarchii mocných je nejvyšší “Jediný, který je jediný.” Proč je patnáctiletá Wisty pro režim tak nebezpečná? Proč ji nazývají dívkou, která má dar? Mohou děti a jejich hnutí odporu zvrátit zločinný režim?

Dvanáctiletý Jonas žije ve světě, v němž neexistují války, zločiny, strach ani bolest. Všechno je dokonale organizované, nikdo si kvůli ničemu nemusí dělat starosti, dokonce i povolání dostane každý přiděleno. Jonas se má stát „příjemcem paměti", uctívaným strážcem vzpomínek. Podrobuje se výcviku, při němž mu dosavadní příjemce paměti předává to, co nikdo jiný nesmí vědět ani cítit – vzpomínky a zkušenosti předchozích generací, dozvídá se o bolesti a utrpení, ale i o kráse, lásce a přátelství a začíná chápat, že jeho společenství žije v dostatku a bezpečí za cenu totální absence citů a možnosti volby. A s tímhle vědomím, s poznáním těchto hodnot už nedokáže žít jako dřív…

Fantasy příběh o děvčátku, které má za úkol s pomocí pěti Čarodějek zachránit Velké království. Království je již téměř sedm set sedmdesát let v područí barbarského kmene Urghů. V Písni se však zpívá o tom, že po 777 letech přijde ona či on, a Nájezdníci se budou muset vrátit zpět do stepí. Děvčátko, o něž se zatím stará jedna z Čarodějek, neví, že se v příštích letech setká ještě s dalšími čtyřmi Čarodějkami a netuší ani v nejmenším, kolik překážek se jí v budoucnosti postaví do cesty. Teprve až nastane podle proroctví ten správný čas, dozví se, kým doopravdy je, jaké je její skutečné jméno a především důvod, proč jí Čarodějky věnovaly tak velikou pozornost. Knížka získala několik cen a byla zapsána na Čestnou listinu H. Ch. Andersena.

Pamela Blondelová a její syn Mike se přestěhují na Floridu, kde dostane Pamela práci u delfínů, ale Mikovi se tam nelíbí. Pustí delfína Afroditu z bazénu do volného moře, brzy se však po ní začnou všichni shánět. Mike si myslí, že když je delfín pryč, tak odjedou zpátky domů za otcem, ale mýlí se...

Když v roce 1951 vyšel poprvé Den trifidů, měl autor John Wyndham za sebou už řadu románů a povídek, s nimiž však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil několik knižních vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval již nastálo vědecko-fantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklostí, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou.

Jmenuju se Chase Cooper a tohle je můj čtvrtý deník nindži ze šestky. Od mého posledního zápisu uběhlo několik týdnů, ale na mojí škole nebývá klid dlouho. Blíží se vědecký veletrh a všichni makají jako o život, aby svoje projekty dokončili včas. Ale na začátku týdne projekty začínají mizet a najdou se později úplně zničené. A zmínil jsem se o tom anonymním pozvání, které jsem dostal a které mě poslalo na napínavé pátrání po zmizelých projektech? Teď je osud vědeckého veletrhu v mých rukách, zatímco se snažím udržet náskok před pachatelem…

Bartoloměj a Hetička nejsou obyčejné lidské děti – jejich otec byl jedním ze Sídhe, národa vznešených elfů. Obyčejný smrtelníkům se moc nepodobají – mají strnulý černý pohled a na hlavách jim místo vlasů raší větvičky. Žijí ve městě Bathu, které se stalo útočištěm nadpřirozených bytostí pronásledovaných lidmi. Když náhle začnou za tajemných okolností umírat vílí děti, musí Bartoloměj spojit síly se zneuznaným mladým politikem Arturem Jelibo a vypátrat vraha dřív, než se součástí hrůzného spiknutí stane nedobrovolně i on sám.

Fred už definitivně chodí s Jodií, což je pro Jess hotová katastrofa. Ale život jde dál, a tak když maminka s babičkou odjedou na víkend do Birminghamu za nemocnou pratetou, Jess využije příležitosti a pozve si domů pár přátel. Těší se, že jen tak posedí, dají si pizzu a kouknou se na nějaké pěkné DVD. To by ovšem Mackenzie nesměl všude rozhlásit, že Jess pořádá bombastický večírek. K Jessině hrůze se přihrnou davy lidí, z nichž většinu ani nezná, a než se stačí vzpamatovat, zdevastují celý dům, takže u Jordanů to vážně vypadá jak po výbuchu bomby…

Hrdinou této knihy je Georg, kterému zemřel otec, když byl hodně malý. A teď se najednou najde jeho dopis adresovaný synovi. Napsal ho krátce před smrtí, protože věděl, že mu chtěl předat některé své myšlenky a poselství, kterým by tehdy malý Georg nerozuměl. Tento emočně nabitý příběh vypráví o nemoci a marném boji, ale také o naději. A samozřejmě tady najdete pár filosofických otázek.